Papírové talíře

Miniaturní papírové talíře jsem našla na internetu v nejrůznějších provedeních, a protože se mi líbily, rozhodla jsem se je vyzkoušet ve větší velikosti pro tonnerky - tedy něco okolo 6 cm. Největším problémem je zvrásnění výrobku při tvarování a čím větší talíř, tím víc tenhle problém hrozí. Formy na vymačkávání bývají vyrobené z kartonu, já jsem se rozhodla pro dřevo. Nejprve jsem na kousek tvrdého dřeva vyznačila bod, kolem kterého jsem namalovala fixem dvě soustředné kružnice v požadované velikosti talířů. Do středu jsem pak plochým vrtákem ( 32 mm ) udělala hlubší prohlubeň, věděla jsem, že hloubku si snadno změním vložením ustřiženého kolečka z tvrdého kartonu. Pak jsem ještě potřebovala kulatinu, která půjde zasunout do prohlubně a s jejíž pomocí vytlačím dno talíře, na to se hodila noha od židle.Vrchní část talíře mi proti zvlnění pomůže přidržet prstenec z kartonu.

Zmenšené talíře jsem vytiskla na papír do tiskárny, ale nakonec jsem tiskla na matný fotopapír...rozdíly v kvalitě vidíte na první fotografii. Každý talíř jsem přibližně obstřihla, připravila jsem si ještě jedno takové kolečko z bílého papíru a pak jedno o něco menší ze silnějšího alobalu na grilování. Papírové části jsem potřela disperzním lepidlem , mezi ně jsem vložila alobal a vše pevně přitiskla. Na okrajích k sobě přiléhá papír bez alobalu. Vodou ředitelné lepidlo papír změkčí a učiní jej trošičku tvárnějším. Takže položím připravený talíř doprostřed namalované šablony, okraje zatížím kartonovým kruhem, do středové prohlubně zatlačím kulatinu a s citem vytvořím požadovaný tvar. Menším vráskám se při téhle velikosti myslím nevyhnete, ale ledacos jde díky alobalu uvnitř i po vytvarování ještě vyrovnat.
Takto připravený talíř pak pečlivě vystřihnu a na spodek nalepím kolečko z pěnovky. Teď je dobré vrchní stranu dobře nalakovat, ochráním tak vytištěný obrázek před nechtěným umazáním při další manipulaci, protože přelakovaný talíř lze otřít vlhkým hadříkem, aniž by se poškodil. Na spodek jsem pak nanesla vrstvu tmelu na dřevo, vyrovnala jsem tím případné zvrásnění, upravila přechod z přilepeného dna a talíř získal i přirozenější objem. Tmel jsem hned po nanesení vyhladila prstem namočeným ve vodě. Když tmel uschnul, dozdobila jsem vrchní stranu zlatou konturou, která mi pomohla zakrýt některé nedostatky.

Stránka se zmenšenými talířky k vytištění je TADY.